pondělí 17. listopadu 2014

Edelrid Via Ferrata Belay Kit – vynikající pomocník pro děti a začátečníky na ferratách

Nedá nám to se s vámi nepodělit o jednu z největších vychytávek, kterou jsme za poslední roky strávené popolézáním po ferratách objevili. Kdykoliv jsme dříve prováděli začátečníky na zajištěných cestách nebo trávili víkendy se synkem v rakouských Alpách, zabralo nám dlouhé chvíle dojišťování nesmělých kroků a těžších míst. Přelézt místo, nachystat si štand, dojistit na přídavném laně dítko či dospělého, dávat pozor, ať se do lana nikdo nezamotá :-), vše pak zrušit, posunout se dále…
Před čtyřmi lety jsme v Rakousku zahlédli něco, co nás absolutně nadchlo – Edelrid Via Ferrata Belay Kit. Hned jsme si ho pořídili a – aniž bychom byli obchodními zástupci zmíněné firmy či dostávali nějaké jiné výhody – musíme na něj pět pouze chválu.

(zdroj: http://www.edelrid.de)

Edelrid Via Ferrata Belay Kit je neocenitelný pomocník při dojišťování dětí a začátečníků v těžších místech. Vzhledem k tomu, jak je jeho používání jednoduché a praktické, odpadají velká zdržení na ferratách, která mohou dalším lezcům připadat nekonečně dlouhá. Pro dojišťování lezců na těžších místech je možné Via Ferrata Belay Kit použít příležitostně, pro jištění dětí je vhodné téměř stále je mít pod kontrolou.
Jak na to? Firma Edelrid vyrábí tento jistící set ve dvou délkách lana – 15 m a 25 m. Set obsahuje lano příslušné délky, jehož oba konce jsou sešity do ok. Na laně je umístěna jisticí brzda se dvěma různobarevnými poutky (oky) pro zachycení brzdy do karabiny. Vše je poskládáno do transportní taštičky (tubusu) s karabinou, který si lze připnout k úvazku (počítejte s váhou 1kg pro 15m a 1,5kg pro 25m dlouhý set).
Samotná manipulace s jisticím setem je velmi jednoduchá, je však potřeba ji dobře zvládnout a nacvičit si ji doma nebo na umělé stěně – pak jde v terénu vše úplně hladce. 


Popíšeme nyní praktické použití na příkladu jištění dítěte na ferratě:
Jisticí set si zavěsíme na bok sedacího úvazku. Vytáhneme kousek lana z pytle a do jeho koncového oka zacvakneme jednu z karabin ferratového setu dítěte. Druhá karabina je zacvaknutá do ocelového lana ferraty. Díky tomu bude při samotném lezení dítko námi dojišťováno, ale zároveň je jištěno k ocelovému lanu ferraty a navíc nepřijde o radost z přecvakávání karabin. Jisticí brzdu setu si připevníme za zelené poutko k našemu úvazku. Dítko necháme v bezpečném místě a můžeme vyrazit. Lano se bude průběžně odvíjet (pokud to kvůli terénu nepůjde úplně hladce, občas mu pomůžeme).



Jakmile dolezeme k místu, kde můžeme bezpečně stát a dojišťovat spolulezce, zajistíme nejdříve sami sebe. Buď zacvakneme karabiny našeho ferratového setu nad následující kolík ocelového lana (nebo příčku žebříku, jisticí kruh apod.), nebo použijeme odsedávací smyčku. Nyní vezmeme modré poutko brzdové destičky a zacvakneme ho k jedné z našich ferratových karabin (ideálně by karabina neměla být zatížená tím, že v ní visíme).
(zdroj: http://www.edelrid.de)
Nyní zavoláme na dítko, že může lézt a průběžně ho dobíráme (tzn. protahujeme lano brzdící destičkou a ukládáme ho zpět do pytlíku, případně vedle sebe). Grif dobírání, resp. jištění spolulezce je ideální si natrénovat dopředu, např. na umělé lezecké stěně – přeci jen tu může jít i o život :-). Všímáme si, zda je lano stále napnuté tak akorát (tzn. nevisí, ale zároveň dítě netaháme). V případě pádu či uklouznutí je dítko stále jištěné a závažný úraz je tak vyloučen.
Jakmile přileze dítko k nám, zkontrolujeme, zda stojí bezpečně a je zacvaknuté jednou karabinou do ocelového drátu, druhou stále do lana, vycvakneme modré poutko brzdičky z naší ferratové karabiny, zacvakneme si ho za zelené poutko na sedák (barvy lze i obrátit, je to jedno), zkontrolujeme naše zajištění a lezeme dál. A pak opět – štand, modré poutko do ferratové karabiny, dobereme, za zelené poutko do sedáku, zanechat dítě na bezpečném místě, lezeme, štand, modré poutko…. a tak dále, až jsme nahoře :-).
Pro dospěláky je dobré používat jistítko jen v obtížných místech. Přeci jen i přes rutinu, s níž brzy zvládneme dojišťovat spolulezce poměrně rychle, stále se jedná o „zdržení provozu“ a vystavování ostatních lezců za námi nepříjemným situacím a frontám. Je proto naprosto nutné vždy zvážit, do jaké cesty a obtížnosti se s dítětem či začátečníkem pouštíme. Věřte, že dětem udělá větší radost krásná cesta obtížnosti A či B, než protrápené Céčko. Ani začátečníci si nemusí trhat rekordy na cestách větší obtížnosti – základním heslem by proto mělo být „ohleduplnost vždy a všude“ :-).

Přejeme vám hodně radostných kroků s Edelrid Via Ferrata Bealy Kit :-).

Odkaz na stránky firmy Edelrid: www.edelrid.de/Via-Ferrata-Belay-Kit

9 komentářů:

  1. A jakou délku jste si koupili - 15 nebo 25m? Popřípadě, stačí v praxi těch 15m?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme 25m a jsme za ně rádi, hodí se třeba v případě dlouhých žebříků. Na běžné dojištění ale určitě stačí i 15m.

      Vymazat
  2. Studoval jsem použítí této pomůcky na dojišťování kluka. Nenašel jsem ale překvapivě videa nebo alespoň dokumentaci, která by mě převědčila, že je to rozumná investice. Přijde mi set vhodný maximálně na svislé úseky. Na exponovaných traverzech, kde navíc nemusí být poměry na skále vhodné pro velikost dítěte, mě přijde používání naopak dost nebezpečné. Druholezec je k ocelovému lanu cvaknutý pouze jednou karabinou, pokud by při přecvakávání uklouzl, vypendluje na rozvinuté délce lana někam do prostoru, v lepším případě ne proti skále. Také jistící (Stichova?) brzda není podle mě samoblokovací a je nutné být stále ve střehu při jištění.
    Osobně jsem zvolil místo toho 25m 10mm lano, na které se oba navážeme. Oba máme normální farrata sety a cvakáme se. Já vylezu, zakládám expresky o kolíky, kterými se vede lano. Dolezu kde se dá udělat "štand", smyčku přes kolík, ATC GUIDE od Black Diamondu+HMS karabina a jistím, stačí dobírat. I na svislých úsecích si může pomoci přítahem - lano se samo blokne v kýbli. Druholezec sebere matroš, který mi pak předá. Po získání rutiny se to dá urychlit ale samozřejmě to trvá stejně dost dlouho. Na druhou stranu na frekventované ferraty stejně nemá cenu se moc cpát ani když lezu sám. Největší problém vidím s manipulací s volným lanem aby se někde neseklo. Podobně když je lehký úsek, jak smotat šikovně a bezpečně lano bez nebezpečí potencionálního uškrcení a provádět souběžný postup. V tom vidím hlavní výhodu Edelrid kitu - pytlík na lano. Můžete prosím popsat, když dobíráte tak to lano tlačíte do pytle "jako pružinu" , nezamotává se to pak při vytahování ? Jak je ten pytel velký ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, rád bych se zeptal jak jste tuto situaci vyřešil - mám o tomto pomocníku stejné pochyby jako vy a pravděpodobně to tím kyblíkem budu řešit také. Jen nevím, co s lanem, aby se moc nepletlo a kolik expresek sebou nosíte?

      Vymazat
    2. Bereme asi tak 5-6 expresek. Ono je to dáno délkou lana děleno normálním rozestupem kolíků. Hodí se smyčky aby se lano vedlo rozumně po skále a kolem kolíků. Lano se plete, to nevýhoda ... samostatný pytel jako z Belay kitu by se šiknul.

      Vymazat
  3. Edelrid Via Ferrata Belay Kit nebo dojišťování lanem má samozřejmě smysl hlavně při kolmých úsecích, při traverzech už ne, resp. ferratista (malý či velký) se musí prostě zacvakávat oběma karabinami a na Edelrid je možné ho připojit jen pro jistotu přes centrální oko úvazku.
    My můžeme srovnat jak použití Edelridu, tak lana - než jsme objevili Edelrid, dojišťovali jsme klasicky lanem. Můžeme s naprostým přesvědčením říct, že Edelrid je určitě praktičtější a jeho použití v terénu rychlejší. Brzda pád bez problémů zadrží, aniž by lano prokluzovalo, a to i u dospělého. Kromě něj nic jiného na dojištění nepotřebujeme.
    Pytlík na lano je jednoznačně další výhoda - když dobíráme, rovnou lano skládáme zpět do pytle. Lano se nikde nemotá a brzy si grif perfektního skládání zafixujete.
    Pytel má zhruba rozměr 30 cm na délku, 10 cm vnitřní průměr, nahoře je stahovátko. Investice do Edelridu určitě nelitujeme, za nás je to bezva pomocník.
    S dítětem, které potřebuje dojistit, je stejně zbytečné chodit na těžké ferraty s exponovanými úseky, naopak je nutné děti brát pouze tam, kde na to fyzicky (výška, kondice), ale i psychicky stačí.

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den... nikde jsem nenašla nějaké informace nebo návod, jak postupovat, když člověk na ferratě spadne a má se dostat zpět a je tma třeba kolmá stěna, kde nejsou žádné stupy.. dá se použít nějaké lano, které by se mělo nosit s sebou? Děkuji

    OdpovědětVymazat
  5. Když by si spadl na ferratě, vypáral se ti tlumič a visel třeba pod traverzem, převisem a nedosáhl na lano je potřeba si natrénovat hlavně svoji sebezáchranu. Čili "únik po laně" pomocí prusíků, jednoduchý způsob a na tak krátký úsek ani namáhavý. Vypáraný tlumič podle normy musí držet ještě 9KN. Sebezáchrana na prvním místě, když budeš nejzkušenější z party, ostatní si s tebou neporadí. Nacvič na umělce pod dohledem zkušeného. Hezký den

    OdpovědětVymazat
  6. omlouvám se za mužský rod, nevšiml jsem si :) spasiba

    OdpovědětVymazat