Co je malé, to je milé. Naše hory svou výškou sice nikoho (snad s výjimkou Holanďanů) neohromí, ale jsme tu doma. Dáme tedy na začátek našeho rozhovorového seriálu prostor zástupci českých zajištěných cest. Na naše otázky ochotně odpověděl Martin „Čokař“ Marek z občanského sdružení Vodní brána, které stojí za realizací ferraty Vodní brána a připravuje zajištěnou cestu Frýdlantské cimbuří…
Kdy Vás poprvé napadla myšlenka na stavbu ferrat v ČR nebo kdo k tomu dal první podnět?
„Někdy v roce 2010 jsem slyšel o nápadu ferraty na Frýdlantském cimbuří, no a pak se na lezeckejch webech objevily dost netolerantní a podpásový články a debaty. V tý době už pár let kousek za hranicema bezproblémově fungovaly dvě ferraty na Oybinu. Spousta návštěvníků byli Češi a lezci. Napadlo mě, že by to třeba někde u nás udělat šlo a že by to mohlo normálně fungovat jako Německu. Ta Vodní brána nám přišla dobrá z několika důvodů, ale hlavní byl, že území nespadá pod CHKO Jizerské hory.“
Proč si myslíte, že by měly být v ČR ferraty? Jaká byla Vaše motivace pro realizaci ferraty?
„Chtěl jsem dokázat, že taková ferrata v místě, kde nebude rušit tradiční nebo hodnotné lezecké cesty, a tam, kde nebude konflikt s ochranou přírody, je možná a může fungovat. Takže motivace může být třeba ješitnost… Motivaci pro stavbu dalších ferrat už nemám.“
Kolik času uplynulo od prvních žádostí o schválení až po vlastní realizaci? Které správní orgány jste museli oslovit a kolik osob se podílelo na vlastní realizaci?
„Asi dva roky od prvního nápadu po získání povolení. Osloveni museli být starostové okolních obcí, vlastník pozemku a především ochranáři. Podílelo se tak okolo deseti lidí na Bráně - někdo přidal peníze, někdo půjčil nářadí, někdo přidal ruku k dílu, někdo hlavu… spíš je to o tom všechno rozmyslet, jestli to bude fungovat.“
Kolik ferrata stála a jakým způsobem se zajistili peníze na její stavbu?
„Na Vodní bránu jsme získali lano, pár blajchrtek a 15 000 Kč od Lesů ČR. Asi 25 000 Kč na železo jsme dali ze svýho. Kromě kováře a zinkovny (kotvy jsme vyráběli) pracovali všichni zadarmo.“
Materiál pro stavbu jste získali v ČR nebo je dovezen ze zahraničí?
„Kromě lana, které jsme dostali a je z Rakouska, jsme všechno dělali nebo kupovali ve Ferroně a v železářství.“
Představu o obtížnosti jste měli přesnou již předem a řídili jste se projektem, nebo jste ji vhodně měnili až na místě?
„Ta obtížnost je daná tím terénem a vést se to musí tak, aby to bylo co nejbezpečnější a zároveň lezecky nejzajímavější. Je dobrý na tu konečnou podobu nepospíchat a dobře to rozmyslet a třeba si taky nechat poradit.“
Jak často se provádějí (nebo budou provádět) revize a z čeho se budou financovat?
„Podle doporučení DAV (Deutscher Alpenverein) minimálně jednou za rok a po každý mimořádný události nebo nahlášený závadě.“
Je podle Vás v ČR velký prostor pro ferraty? Nebo by jejich výskyt měl být omezen (např. podobně jako ve Švýcarsku dohodou stanovící jejich množství nebo pravidla pro jejich stavbu)? A jak se díváte na soužití klasického lezení a ferratového sportu? Je podle Vás dost místa pro oba dva sporty?
„Tak obrovský "prostor" jako v Alpách určitě u nás není. Pravidla a zásady a podmínky pro stavbu ferrat jsou docela slušně vypracovaný v DAVu, my jsme se těch doporučení na Bráně docela drželi, myslím. Ti nejradikálnější odpůrci ferraty argumentovali, že pokud "se dopustí" aby vznikla jedna první ferrata, tak už pak to "zhoubný bujení" nepůjde zastavit... Tady kousek za hranicema u Žitavy jsou dvě ferraty už dvacet let a žádnej další boom se nekoná.“
Jak je daleko realizace ferraty Frýdlantské cimbuří?
„Vloni jsme na internetu napsali, že CHKO Jizerské hory požaduje pro záměr tzv. "Naturové" hodnocení vlivu na životní prostředí. Založili jsme transparentní konto a lidi nám posílali po stokorunách "dary ve smyslu občanského zákoníku" (čelili jsme "občanskému podnětu", že jsme snad vyhlásili nepovolenou sbírku). Letos v létě trasu několikrát prozkoumali různí specialisté, botanici, ornitologové, lichenologové (ti jsou dobří na mechy a lišejníky), no a v dohledné době (do konce roku) by nám měli předat vypracované hodnocení - zprávu, která pak bude sloužit jako podklad k rozhodnutí, jestli by ferrata ohrozila přírodu, nebo ne.“
Máte další plány na stavbu ferrat v ČR? Můžete prozradit jaké a v jakých lokalitách?
„Nemám. Moje ambice je dotáhnout to Naturové hodnocení na ferratě Frýdlantské cimbuří, když už jsme vybrali ty peníze od lidí, tak to cejtím jako povinnost.“
Jak jste spokojen s dosavadní návštěvností Vámi postavených cest a s chováním ferratistů?
„Měl jsem velkej strach, že se to místo bude topit v odpadcích, jak někteří ochranáři strašili a ono se ukazuje, že se najdou lidi, co odnášej odpadky po sobě i po druhých a z toho mám radost. Co se týče pravidel bezpečnosti, ukázněnosti, tak tam tedy ještě rezervy jsou (Češi jako ferratisti se asi nebudou moc lišit od Čechů řidičů a tam to srovnání s Němcema třeba je bída...). Přilba na Bráně a taky už hned dole pod skálou fakt není jen pro parádu…“
Věnujete se Vy přímo ferratovému sportu v alpských zemích? Která konkrétní ferrata nebo oblast je vaše nejoblíbenější?
„Moc velkej znalec ferrat nejsem. Pořád jsem asi ještě většinu ferrat šel jako sestupy z lezeckejch cest v Dolomitech. Vloni jme byli s dětma v Rakousku a střídali jsme Salzu s výletama po ferratách... tak třeba ten Kaiser Franz Josef to je slušná ferrata, docela nám dala zabrat.“
Kdy Vás poprvé napadla myšlenka na stavbu ferrat v ČR nebo kdo k tomu dal první podnět?
„Někdy v roce 2010 jsem slyšel o nápadu ferraty na Frýdlantském cimbuří, no a pak se na lezeckejch webech objevily dost netolerantní a podpásový články a debaty. V tý době už pár let kousek za hranicema bezproblémově fungovaly dvě ferraty na Oybinu. Spousta návštěvníků byli Češi a lezci. Napadlo mě, že by to třeba někde u nás udělat šlo a že by to mohlo normálně fungovat jako Německu. Ta Vodní brána nám přišla dobrá z několika důvodů, ale hlavní byl, že území nespadá pod CHKO Jizerské hory.“
Proč si myslíte, že by měly být v ČR ferraty? Jaká byla Vaše motivace pro realizaci ferraty?
„Chtěl jsem dokázat, že taková ferrata v místě, kde nebude rušit tradiční nebo hodnotné lezecké cesty, a tam, kde nebude konflikt s ochranou přírody, je možná a může fungovat. Takže motivace může být třeba ješitnost… Motivaci pro stavbu dalších ferrat už nemám.“
Kolik času uplynulo od prvních žádostí o schválení až po vlastní realizaci? Které správní orgány jste museli oslovit a kolik osob se podílelo na vlastní realizaci?
„Asi dva roky od prvního nápadu po získání povolení. Osloveni museli být starostové okolních obcí, vlastník pozemku a především ochranáři. Podílelo se tak okolo deseti lidí na Bráně - někdo přidal peníze, někdo půjčil nářadí, někdo přidal ruku k dílu, někdo hlavu… spíš je to o tom všechno rozmyslet, jestli to bude fungovat.“
Kolik ferrata stála a jakým způsobem se zajistili peníze na její stavbu?
„Na Vodní bránu jsme získali lano, pár blajchrtek a 15 000 Kč od Lesů ČR. Asi 25 000 Kč na železo jsme dali ze svýho. Kromě kováře a zinkovny (kotvy jsme vyráběli) pracovali všichni zadarmo.“
Materiál pro stavbu jste získali v ČR nebo je dovezen ze zahraničí?
„Kromě lana, které jsme dostali a je z Rakouska, jsme všechno dělali nebo kupovali ve Ferroně a v železářství.“
Představu o obtížnosti jste měli přesnou již předem a řídili jste se projektem, nebo jste ji vhodně měnili až na místě?
„Ta obtížnost je daná tím terénem a vést se to musí tak, aby to bylo co nejbezpečnější a zároveň lezecky nejzajímavější. Je dobrý na tu konečnou podobu nepospíchat a dobře to rozmyslet a třeba si taky nechat poradit.“
Jak často se provádějí (nebo budou provádět) revize a z čeho se budou financovat?
„Podle doporučení DAV (Deutscher Alpenverein) minimálně jednou za rok a po každý mimořádný události nebo nahlášený závadě.“
Je podle Vás v ČR velký prostor pro ferraty? Nebo by jejich výskyt měl být omezen (např. podobně jako ve Švýcarsku dohodou stanovící jejich množství nebo pravidla pro jejich stavbu)? A jak se díváte na soužití klasického lezení a ferratového sportu? Je podle Vás dost místa pro oba dva sporty?
„Tak obrovský "prostor" jako v Alpách určitě u nás není. Pravidla a zásady a podmínky pro stavbu ferrat jsou docela slušně vypracovaný v DAVu, my jsme se těch doporučení na Bráně docela drželi, myslím. Ti nejradikálnější odpůrci ferraty argumentovali, že pokud "se dopustí" aby vznikla jedna první ferrata, tak už pak to "zhoubný bujení" nepůjde zastavit... Tady kousek za hranicema u Žitavy jsou dvě ferraty už dvacet let a žádnej další boom se nekoná.“
Jak je daleko realizace ferraty Frýdlantské cimbuří?
„Vloni jsme na internetu napsali, že CHKO Jizerské hory požaduje pro záměr tzv. "Naturové" hodnocení vlivu na životní prostředí. Založili jsme transparentní konto a lidi nám posílali po stokorunách "dary ve smyslu občanského zákoníku" (čelili jsme "občanskému podnětu", že jsme snad vyhlásili nepovolenou sbírku). Letos v létě trasu několikrát prozkoumali různí specialisté, botanici, ornitologové, lichenologové (ti jsou dobří na mechy a lišejníky), no a v dohledné době (do konce roku) by nám měli předat vypracované hodnocení - zprávu, která pak bude sloužit jako podklad k rozhodnutí, jestli by ferrata ohrozila přírodu, nebo ne.“
Máte další plány na stavbu ferrat v ČR? Můžete prozradit jaké a v jakých lokalitách?
„Nemám. Moje ambice je dotáhnout to Naturové hodnocení na ferratě Frýdlantské cimbuří, když už jsme vybrali ty peníze od lidí, tak to cejtím jako povinnost.“
Jak jste spokojen s dosavadní návštěvností Vámi postavených cest a s chováním ferratistů?
„Měl jsem velkej strach, že se to místo bude topit v odpadcích, jak někteří ochranáři strašili a ono se ukazuje, že se najdou lidi, co odnášej odpadky po sobě i po druhých a z toho mám radost. Co se týče pravidel bezpečnosti, ukázněnosti, tak tam tedy ještě rezervy jsou (Češi jako ferratisti se asi nebudou moc lišit od Čechů řidičů a tam to srovnání s Němcema třeba je bída...). Přilba na Bráně a taky už hned dole pod skálou fakt není jen pro parádu…“
Věnujete se Vy přímo ferratovému sportu v alpských zemích? Která konkrétní ferrata nebo oblast je vaše nejoblíbenější?
„Moc velkej znalec ferrat nejsem. Pořád jsem asi ještě většinu ferrat šel jako sestupy z lezeckejch cest v Dolomitech. Vloni jme byli s dětma v Rakousku a střídali jsme Salzu s výletama po ferratách... tak třeba ten Kaiser Franz Josef to je slušná ferrata, docela nám dala zabrat.“
Až budete kluci někdo u nás na Vysočině :-)
OdpovědětVymazathttps://www.facebook.com/ViaFerrataVir/
Víme o vás a už se za vámi na Vír chystáme :) Teda pokud můžou i holky :) Díky za pozvání a těšíme se.
OdpovědětVymazat