úterý 12. srpna 2014

Kitzklettersteig - obtížnost D (E/F)


Stručná charakteristika: Chcete si užít oblíbenou soutěsku Kitzlochklamm nedaleko rakouského horského střediska Zell am See a netísnit se přitom mezi ostatními turisty, matkami s kočárky, cizinci různých etnik a mít při tom nejlepší výhled? Pak zvolte cestu vysoko nad všemi a přesto probíhající téměř celou soutěskou – Kitzklettersteig. Kolik výhledů přitom zvládnete, to už záleží na vás :-)



Příjezd a parkování: Soutěska Kitzlochklamm se nachází na okraji rakouského národního parku Vysoké Taury v obci Taxenbach. Ze Salzburgu pojedete po A10 směr Villach, a to až na křižovatku Pongau u městečka Bischofshofen, kde se napojte na silnici 311 směr Zell am See. Po této rychlostní silnici až do obce Taxenbach, kde hned na začátku je značená odbočka na Kitzlochklamm (těsně před čerpací stanicí Shell). Ideálně zajeďte až na parkoviště č. 1, které je až u kasy, jinak jsou k dispozici i další parkoviště, dále od vstupu. O víkendech a svátcích za pěkného počasí stojí zpravidla na začátku silničky k soutěsce navigátor, který vás směruje na příslušné volné parkoviště.

Přístup: Vstup do soutěsky Kitzlochklamm, kterou tvoří hluboké koryto potoka Rauriser Ache, je placený, vstupné je 4,50 EUR v roce 2014. Ferrata začíná cca 300 m za vstupem, místo pro nasazování sedáků je označeno tabulí a vybaveno komfortní lavičkou. K ocelovému lanu pak stačí nastoupat cca 100 m do kopce po pěšince.


Výstup: Od Kitzklettersteig čekejte následující: 1) parádní ptačí výhled na soutěsku; 2) zcela upřímný obdiv turistů pod vámi, kteří nebudou váhat čekat dlouhé vteřiny/minuty, aby viděli, jak zdoláváte déčková místa; 3) velmi vydatné posílení bicepsů; 4) zjištění, že lze/musíte lézt dlouhé déčkové pasáže téměř bez odpočinku; 5) zjištění, že jste si tu soutěsku vlastně ani moc neprohlédli :-)
Kitzlochklettersteig je totiž velmi zvláštní ferratou. Má vyloženě sportovní charakter, je rychlá, vzdušná, divácky atraktivní. Nelze však od ní čekat takovou tu obvyklou jistotu, že po těžším místu přijde lehčí. Před prvním cvaknutím se do lana si dejte pár dřepů na rozehřátí, protože dál to půjde opravdu zostra. Hned první déčkové metry ukážou, že cesta bude hlavně o síle v pažích a obratnosti v krocích. Odpočinete si až u lanového mostku, který končí na římse, kde se cesta rozdvojuje. Doleva vede ke štole/jeskyni, na jejímž konci začíná tzv. jeskynní sprint (Höhlensprint) s obtížností E/F. Doprava od mostku pokračuje směrem vzhůru normální varianta, opět však přímo a bez odpočinku vzhůru déčkovými a céčko-déčkovými pasážemi až k lanovce. Shrnuto: první polovina cesty je opravdu téměř pořád déčkovými pasážemi, občas mírně šmrncnutými C/D. Cesta je pěkně vedená ve skále, poctivě odjištěná, autoři nechávají lezce přemýšlet o jednotlivých krocích. Nicméně je nutno se připravit na dřinu, časté mírně převislé pasáže a překroky.
Lanovka nemá přirozený spád dolů a překonává se přitahováním se za lano vedoucí od kladky. Druhá polovina cesty je mnohem jednodušší, ale také není zadarmo. Cesta je stále velmi vzdušná a pokračuje již směrem dolů ke stezce soutěskou. Těsně před koncem lze romanticky (a unaveně) spočinout v tzv. Liebeseck, koutku lásky, kde jsou instalované dvě lavičky, pak už jen kousek a jste dole u konce soutěsky.
Cesta má jednu možnost úniku, a to po první čtvrtině, resp. po lanovém mostku, kde můžete traverzovat (zajištěně) cestu vpravo a pak se „skutálet“ po hlíně dolů k nástupu.
Těžko říct, co je důvodem, ale před kasou stojí informační tabule, kde má cesta v úvodních místech ještě větší obtížnost (E). Průběžně je vidět, že jsou údaje čas od času přelepovány (snad aby příliš neodradily). Popravdě i tak tam lezců moc k vidění není. Ferrata je opravdu náročná, v žádném případě není vhodná pro začátečníky či lezce s ne úplně dokonalou kondicí.



Sestup: Ferrata vede přímo nad turistickým chodníkem soutěskou a končí téměř u jejího závěru, takže cesta zpět je velmi pohodlná a užijete si při ní výhledy do vodopádů potoka zase z jiné perspektivy (a možná i více). K příchodu k autu na parkovišti č. 1 vám postačí 20 minut. Celkově počítejte s cca 2,5 hodinami celkem.

Ideální sezóna: květen - říjen

Vlastní hodnocení: Silová, sportovní záležitost, kde těm, kteří škálu obtížností rádi podceňují a déčko považují za pohodu, ztuhne úsměv na rtu. Déčková místa jsou tu opravdu poctivá, místy si až člověk říká, zda neplatila ta původní klasifikace inzerovaná před kasou. V každém případě je to pěkná cesta (jinak bychom ji sem ani nedávali :-)) a za tu netradiční prohlídku soutěsky si zaslouží významné body navíc.



Zajímavé tipy v okolí
  • Königsjodler Klettersteig
Odkazy:

Žádné komentáře:

Okomentovat